Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí kvůli dopadům pandemie klesl o 0,4 procenta, a navázal tak na propad o půl procenta ze čtvrtého čtvrtletí. Ve svém prvním rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat.
V zemích eurozóny byl hospodářský pokles ještě výraznější, dosáhl 0,6 procenta oproti poklesu o 0,7 procenta v posledním čtvrtletí minulého roku. Recese je definována jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě.
V meziročním srovnání se HDP v celé unii snížil o 1,7 procenta, zatímco v zemích eurozóny pokles dosáhl 1,8 procenta. Výsledek je o trochu lepší, než se čekalo. Analytici v anketě agentury Reuters totiž předpověděli, že oproti předchozímu čtvrtletí ekonomika eurozóny klesne o 0,8 procenta a meziročně o dvě procenta.
V hospodářském poklesu unie se odráží zejména útlum v Německu, kde ekonomika proti předchozím třem měsícům klesla o 1,7 procenta. Nejvýraznější pokles ale ze zemí, za které má Eurostat již k dispozici údaje, registruje Portugalsko. Jeho ekonomika klesla v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům o 3,3 procenta. Hned za ním je Lotyšsko s poklesem o 2,6 procenta a následně Německo. Nejlépe si naopak dařilo Litvě, kde ekonomika o 1,8 procenta vzrostla. Ve Švédsku ekonomika vzrostla o 1,1 procenta.
Celkový pokles trochu přibrzdil vývoj ve Francii, kde se HDP o 0,4 procenta zvýšil. To je lepší výsledek, než se čekalo. Překvapil i vývoj v Rakousku, jehož ekonomika vzrostla o 0,2 procenta, zatímco analytici čekali propad, a to až o 1,2 procenta.
Nezaměstnanost klesla
Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v březnu klesla na 7,3 procenta, zatímco v únoru byla o desetinu procentního bodu vyšší. Podobná byla situace iv zemích platících eurem, kde se míra nezaměstnanosti rovněž snížila o 0,1 procentního bodu a dosáhla 8,1 procenta. Oproti loňskému březnu je však míra nezaměstnanosti vyšší. V EU před rokem činila 6,4 procenta a v eurozóně 7,1 procenta.
Ekonomika Evropské unie je zpět v recesi, v březnu bylo bez práce 15,52 milionu lidí
V zemích unie bylo v březnu bez práce 15,52 milionu lidí, z toho 13,17 milionu v eurozóně. Oproti únoru se počet nezaměstnaných v EU snížil zhruba o 237 000, v zemích platících eurem o 209 000.
Z jednotlivých členských zemí unie mělo nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Polsko, a to 3,1 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost v EU má podle dostupných údajů Španělsko, kde činila 15,3 procenta. Nad deseti procenty byla míra nezaměstnanosti iv Itálii.
Vysoká zůstává míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která se ale také snížila o 0,1 procenta. V EU bylo bez práce 17,1 procenta mladých a v eurozóně 17,2 procenta. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde představovala šest procent. Pod deseti procenty byla míra nezaměstnanosti mezi mladými ještě v Nizozemsku a Rakousku. Ve Španělsku je ale bez práce téměř 38 procent mladých a v Itálii 33 procent.
Údaje Eurostatu vycházejí ze všeobecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech. Eurostat upozornil, že covid-19 a opatření zavedené v boji s touto chorobou prudce zvýšily počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v celé EU. Současně ale významná část těch, kteří se zaregistrovali na úřadech, již aktivně nehledá práci nebo není schopna do práce nastoupit – například kvůli tomu, že se musí starat o děti. To způsobuje nesrovnalosti v počtu registrovaných nezaměstnaných a v počtu nezaměstnaných podle definice ILO.
